Historie kostela sv. Jakuba

Nejstarší psaná zmínka o kostele sv. Jakuba Většího pochází z roku 1352. Podle historiků a historických dokumentů, tento ještě nemusel mít současnou podobu. Nejstarší psaná zmínka o vesnici, o tomto místě pochází z roku 1323 ve spojitosti s Protivou z Libiše ( Protywa de Lubisse). https://youtu.be/1GWgsWmhk9E

V roce 1355 máme zmínku o tom, že pražský měšťan a konšel Stach prodal Libiš Janu Rollovi. Ten vlastnil díl obce s bratrem Divišem. V průběhu 14. století drželo vesnici více vlastníků, a toto rozdělení přetrvalo až do 19.století. Řadu vlastníků známe jménem, ale zcela jednoznačné určení fundátora kostela a donátorů jeho výmalby zůstává zahaleno tajemstvím.

Mimo samotnou vesnici stála tvrz. Má se za to, že tvrz založil Protiva z Libiše, případně bratři Jan a Diviš, nebo vladykové ze sousedního Obříství. Jan z Hnojnice, který přijal predikát z Obříství, vlastnil minimálně od roku 1371 větší díl Libiše včetně kostela. Krátce poté v roce 1374 je doložena pečeť jistého Macka z Libiše, nesoucí štítek se zubořezem. Toho můžeme považovat za pravděpodobného stavebníka či iniciátora přestavby kostela. Rytíř Jan z Obříství zemřel po roce 1398 a majetek přešel na manželku Annu a jejich syny Smila a Jana. Jan mladší prodal Libiš před rokem 1420 Mikuláši Chudému z Újezda, oblíbenci krále Václava VI. a majiteli tvrze v blízkých Lobkovicích. Tento Mikuláš nejvyšší zemský písař od roku 1417 psaný s predikátem Hasištejnský z Lobkovic a jeho rod držel část Libiše s přestávkami od 15. do 17. století. Menší díl vesnice byl porůznu v rukou dalších osob, povětšinou bohatých měšťanů Starého města pražského. Zde jsou uváděni v letech 1388 Ješek a Ctibor z Libiše. Ten se stal roku 1386 mistrem svobodných umění na pražské univerzitě a farářem v kostele Panny Marie na louži na Starém Městě pražském. Právě Ctibor a Jan z Obříství, bývají hypoteticky pokládáni za objednavatele výmalby kostela. Na počátku 15. století koupil Břevnovský klášter benediktinů v Libiši dvůr se dvěma poplužími a roku 1406 klášteru náležel i kostel sv. Jakuba. Za husitských válek se Libiše zmocnili Pražané a v kostele se podávalo až do roku 1620 pod obojí způsobu ( sub utraque specie), tedy chléb i víno zastupující Tělo a Krev Páně. Z toho vyplývá, že tuto část Libiše i s kostelem vlastnili měšťané Starého Města pražského, hlásící se k utrakvismu, a nikoli katoličtí Lobkovicové. Ti jej vlastnili do roku1542, kdy panství přešlo do rukou Viléma Kamýckého ze Lstiboře. Po porážce stavů na Bílé hoře připadla celá Libiš roku 1623 Lobkovicům. Od té doby náležek kostel sv. Jakuba k faře v Obříství. od roku 1666 drželi Libiš Slavatové z Chlumu a Košumberka a od roku 1691 hrabata z Trauttmansdorfu. Ve druhé půli 18.století panství vládl František Xaver hrabě Věžník, nejvyšší královský hofmistr a ředitel pražské univerzitní knihovny. V 19.století se v libiši střídali další majitelé, mimo jiné i císařský komoří Kristián Kryštof Clam- Gallas, znovu Trauttmansdorfové a další. Roku 1817 koupil celé panství proslulý generál a diplomat baron František Koller. Mezi lety 1944 - 1947 a pak znovu od roku 1957 a do listopadu 1990 byla Libiš sloučena s Neratovicemi. Nyní je samostatnou obcí s vlastní samosprávou. 

Zdroj: Ondřej Faktor, 2019, Vejdi poutníče, ISBN:978-80-906706-3-1

Významná data

1323- Nejstarší psaná zmínka o obci Libiš

1352- První písemná zmínka o kostele

Vlastníci:

1355 - Jan Roll

1371 - vlastník dílu obce a kostela Jan z Obříství

1374- doložena pečeť Macka z Libiše

1388 - se dělili o Libiš Ješek a Ctibor Čepec z Libiše

1406 - náležel kostel i dvorem Břevnovskému klášteru benediktinů

před rokem

1420 - prodán Mikuláši Chudému z Újezda s predikátem Hasištejnský z Lobkovic

1542 - Vilém Kamýcký ze Lstiboře

1623 - Lobkovicové

1666 - Slavatové z Chlumu a Košumberka

1691 - hrabata z Trauttmansdorfu

2. pol. 18. století - hrabě Věžník

1817 - generál a baron František Koller